Jaroslav Dušek: Làm thế nào để tạo ra hiện thực một cách có ý thức

6 20. 07. 2017
Hội nghị quốc tế lần thứ 6 về ngoại chính trị, lịch sử và tâm linh

Jaroslav Dušek na příběhu moudré dívky nastiňuje princip změny bezcitného systému založeném na boji. Boj totiž doopravdy není tím pravým přínosem. Boj naopak posiluje nechtěné. Boj vždy vytváří jen další boj. Násilí vytvoří další prostor pro násilí a je pak velmi náročné jej odpustit…

Šaman domorodého kmene zjistí, že se na kmen řítí ledovec a že je třeba přesunout tábor. V tom táboře žije malá Anasta, která řekne svému dědečkovi: „Já s vámi nepůjdu. Chci tu zůstat.“. Dědeček: „A proč?“. Anasta: „Vždycky jsi mne, dědečku, učil, že my lidé tvoříme ten prostor. Já ten ledovec zastavím. Mám to tu ráda.“. Dědeček si uvědomí, že jeho vnučka realizuje ve své čistotě myšlenku, kterou on sám vytvořil a souhlasí, že může zůstat. Kdyby to nešlo, má k dispozici svého oblíbeného mamuta, na kterém může v nouzi odjet.

Anasta si sedne čelem proti ledovci a rozhodne se s ním bojovat. Cítí, jak ledovec dýchne – lehce postupuje. Holčička zase proti němu jej tlačí zpět. Ledovec ale tlačí mnohem silněji. Najednou si ale uvědomí: „Aha, já ti takhle dávám sílu – sílu bojovat. Já si tě nebudu všímat.“ Otočí se k ledovci zády a začne věnovat pozornost těm rostlinám a tomu prostoru, který má tolik ráda. Ledovec se zastaví. Její vědomí se rozprostře nad celým územím a začne chránit ten prostor.

Các bài báo tương tự