Kim tự tháp của người Atlantis, hoặc những bài học lãng quên của lịch sử - bản dịch video

18. 05. 2017
Hội nghị quốc tế lần thứ 6 về ngoại chính trị, lịch sử và tâm linh

U japonských ostrovů bylo nalezeno toto potopené město. Mnohapatrové domy, dlážděné cesty, zavlažovací zařízení a chrámy. Bylo postaveno před osmi tisíci lety.  Vědci jej nazvali Japonskou Atlantidou. Přesně takové podvodní město se nachází na dně prokletého moře v Bermudském trojúhelníku. V hloubce dvou tisíc stop byly nalezeny dvě gigantické pyramidy. Oceánologům se podařilo určit, že se skládají z materiálu, který připomíná sklo. Tyto stavby se podobají významným egyptským pyramidám, ale jejich rozměry daleko převyšují vnější rozměry Cheopsovy pyramidy. Ještě větší záhadou je ovšem jejich stáří. Podle předběžných údajů je jim kolem pěti tisíc let. Tato podvodní města svědčí o tom, že na Zemi před lidstvem žily jiné rozvinuté civilizace.

Toto místo, ztracené ve volgogradských stepích, nazývají Čertovo hřiště. Starý kráter neznámého původu představuje trychtýř, který je naplněn pískem padesáti druhů a odstínů.

Jurij Peskiščev: „První dojem z písku je, že je prakticky stejnorodý. A jediné odstíny existují tady kolem. Také jsem přemýšlel o tom, kde jsou ty barevné písky. Potom na mě zavolali. Ukázalo se, že když kopnuli rýčem, v různých hloubkách se nacházel písek různých barev. Nahoře oranžový, pak červený, modrý, na jiném místě žlutý, zelený i bílý. Bylo to dost nepochopitelné.“

Výzkumníci pro to mají jinou, exotičtější verzi. Předpokládají, že kráter byl vytvořen ve starověku a to díky atomovému bombardování, které mezi sebou vedly pozemské pracivilizace.

Genadij Bělimov: „Ve starých pramenech, ať už v ezoterických či védských, se dochovala informace o tom, že si Hyperborejci ve své době, před dvaceti nebo čtyřiceti tisíci lety, to zatím nemůžeme říci, „vyměňovali“ jaderné útoky. Tedy použili zbraně minimálně srovnatelné s touto zbraní. Proč tato verze není vyloučena? Vzpomeňme si na Mohendžodaro, město, které dřív leželo v Indii, nyní patří Pákistánu. Tam jsou evidentní stopy po jaderném nebo jemu podobném výbuchu, neboť je tam spečený povrch a zesklovatělé kameny, které byly roztaveny.“

Podle této teorie přibližně před 13000 lety na Zemi již došlo k jaderné válce, která vedla ke zmizení civilizace. Právě do tohoto období Platon datuje zánik Atlantidy.

Krasnodarský kraj. Nedaleko města Gelendžik se nachází hora Nexis. V jejím sedle se nachází dva dolmeny, které nesou název Měsíční a Sluneční.

Dmitrij: „Místní obyvatelé tvrdí, že hora Nexis je velmi stará a do revoluce na ní bylo více než čtyřicet dolmenů. Byla oplocená a považovaná za posvátnou.“

Na počátku 20. století byly dolmeny barbarsky zničeny. Rozebrat tyto staré stavby nebylo tak snadné. Proto mnohatunové kamenné desky byly z hory shazovány pomocí bagrů. A to vedlo k tragédii.

Dmitrij: „Všichni obyvatelé, kteří se tohoto vandalismu účastnili a ničili zdejší jedinečné dolmeny, nečekaně a za podivných okolností zemřeli.“

Místní obyvatelé jsou přesvědčeni, že tyto dolmeny chránila starodávná magie. Výzkumníci tvrdí, že se tu mluví o tom, že na lidi působily záhadné technologie, kterými disponovali příslušníci vymřelé civilizace. Dolmeny se na černomořském pobřeží objevily přibližně v 5. tisíciletí př. n. l. Na místech, kde byly nalezeny tyto komplexy, se archeologům nepodařilo najít žádné stopy po jakýchkoliv stavbách. Nebyly tu ani cesty, ani kamenolomy.

Vladimír Rybnikov: „Kdo? To je pro nás ta nejsložitější a nejdůležitější otázka. Na toto téma tu existují různé teorie. Jedni si myslí, že se jedná o nějaké mimozemské civilizace, jiní si myslí, že jde o nějaké naše předky, velmi vzdálené, asi tak pět, šest, sedm, maximálně osm tisíc let zpátky. Byl jsem v Egyptě i jiných zemích, v Anglii, na severu Francie, v Německu. Uměli velmi dobře pracovat s kamenem, opracovávat ho. Ale to není práce jenom tak, kvůli tomu, že to někoho baví, je to práce, která měla hluboký smysl.“

Ukázalo se, že uvnitř dolmenů cirkulují mocné energetické proudy. A tvar dolmenu, jehož dutina je hermeticky uzavřena kamenným uzávěrem, umožňuje akumulovat energii.

Vladimír Rybnikov: „Představuje zvláštní prostor, past. Do něj zasunuli uzávěr, a vy když ho vytáhnete, tak z dolmenu vyletí doslova vichr. Proč? Protože z kosmu, ze slunce přichází energie. Je tady, je všude. Země tu energii přitahuje a my tu máme pastičku. A v ní se koncentruje mix všech různých energií.“

Nedávnu tuto verzi potvrdili geologové. Když provedli sérií pokusů geomagnetického i elektromagnetického pole dolmenů, dospěli k závěru, že se tyto starodávné stavby nacházejí na průsečíku aktivních zón. Hluboko v horské půdě, přesně pod dolmeny, byly zaznamenány zlomy zemské kůry.

Alexej Bjakov: „Dolmeny jsou ve své podstatě rezonátory nízkofrekvenčních vibrací a v závislosti na geometrickém tvaru proporcí dolmenu rezonují a zesilují tu či onu akustickou frekvenci. Zpravidla je to nízký rozsah infrazvukového spektra.“

Dutiny dolmenů fungují jako ladička. Protože se nachází na průsečíku geologických zlomů, zesilují podzemní vibrace a mění nízkofrekvenční vibrace na energii. A materiál, ze kterého je postaven dolmen, tento efekt zesiluje.

Vladimír Rybnikov: „Vidíme SiO2, oxid křemičitý. A pokud si vezmeme současnou civilizaci, pak co nebo kdo pracuje s SiO2? Jsou to počítače, počítačové klastry SiO2. K čemu jsou tam? Proto, aby generovaly energii a informaci a pracovaly podle určitých programů. Proto, když se zamýšlíme nad tím, co to vlastně je, velmi rychle dostaneme odpověď. Jsou to v podstatě velmi staré počítače. Generovaly energii a generovaly informaci.“

Vědci se vydali hledat tajemnou Hyperboreu teprve v roce 1997. Cílem expedice bylo prověřit Barčenkovu hypotézu. Buď najít materiální důkazy o existenci tajemné Hyperboei, nebo trvale odstranit tuto historii z vědeckého výzkumu. Expedici vedl známý vědec Valerij Demin. Podrobně si prostudoval Barčenkovy materiály a byl přesvědčen o tom, že Hyperborea není výmyslem, ale realitou. Ale Deminova výprava byla přerušena kvůli jeho nemoci. Po osmi letech, v roce 2005, jeho žáci obnovili výzkum a učinili senzační odhalení. Našli hlavní důkaz o tom, že Hyperborea existovala. Mýtické pyramidy starověké země, o kterých psal již Hérodotos.

Jurij Kudinov: „Bylo třeba vzít vrtulník a doletět na to místo, protože se nachází hluboko v Kolském poloostrově. Skutečně nám tam ukázali takové dvě pyramidy, dost vysoké, asi tak jako čtyřpatrový dům, tedy zhruba dvacet metrů, které byly pokryty drobnou vegetací a vedle byly nějaké balvany.“

Geometricky přesný tvar i přesná orientace podle světových stran. Mohla přírody vytvořit takovéto stavby? Aby určili charakter pyramid, vědci provedli ultrazvukový průzkum a výsledek byl skutečně senzační. Pyramidy starodávné Hyperborei mají umělý původ. Tzn., že byly postaveny někým mocným dlouho předtím, než se objevila současná civilizace.

Jurij Kudinov: „Analýza radiogramů, které byly získány pomocí georadaru, ukazuje, že byly postaveny uměle. Přičemž stavba probíhala ve třech etapách. Nejdříve byly malé, asi tak kolem šesti metrů, pak byly dostaveny do deseti dvanácti metrů a ve třetí etapě do patnácti dvaceti metrů.“

Vědci si myslí, že tyto pyramidy mají minimálně devět tisíc let. Ale koho napadlo postavit takové velké stavby v tak neprostupných Lovozerských tundrách?

Sergej Kabalev: „Víte, toto je šest let mé práce a celou tu dobu jenom slyším: kde jsou artefakty, kde jsou…? Ale stejně doufáme, že se najdou krystaly. To je to první. Krystaly a kameny se dochovají, všechno ostatní těžko přetrvá. Proto čekáme, že zítra nebo pozítří najdeme krystaly.“

Byl nalezen i takovýto artefakt. V roce 2010 jej při vrtných pracích nedaleko Města Draků vyndali z vrstvy sedimentárních hornin, z hloubky dvaceti devíti metrů. Vědci jej nazvali Modrým sklem. Jakmile artefakt vyzvedli na povrch, okamžitě se pokryl neprůzračným bílým povlakem.

Valerij Dvužilnyj: „Proč se sklo potí, to mi není známo. Odporuje to zákonům fyziky a chemie. Zdá se, jako by k nám sklo přiletělo z kosmu, protože obsahuje tři minerály, které jsou charakteristické pro meteority. A jeden z nich je velmi vzácný. Je to „lingudid“ (fonetický přepis, pozn. překl.). Zdá se, že jde o obyčejné meteorické sklo. Nicméně tato sůl, která tu na tomto skle zůstává už dva roky, je velmi neobvyklá.“

Doposud se při kontaktu se vzduchem na povrchu nebesky modrého světla objevuje tento podivný povlak. Skládá se ze solí vzácného berylu. Na Zemi tyto soli přirozeným způsobem nevznikají, takže to znamená, že modré sklo bylo vytvořeno uměle. A nejspíš za hranicemi naší planety.

Valerij Dvužilnyj: „Těžko říct, jako by se podobalo kosmickému sklu, ale můžeme říct, že se mu vlastně vůbec nepodobá. Prostě je to takový paradox. Víte, vůbec se nepodřizuje zákonům pozemské fyziky a chemie. Prostě je porušuje.“

Nejenom pozemský vzduch je pro toto sklo nebezpečný. Při kontaktu s obyčejnou vodou dochází na jeho povrchu k mikrovýbuchům.

Valerij Dvužilnyj: „Ukažte mi sklo, které se bude, když ho vytáhneme ze sladké vody, na svém povrchu pokrývat mikrovýbuchy. Nikdy jsem takové sklo neviděl a myslím si, že ani věda ho nezná. Takže u této podivuhodné záhady by to chtělo zjistit: za první – složení plynných bublinek a za druhé –  by to byla analýza na určení jeho stáří. Kdy se toto sklo zformovalo.“

Samarská Luka. Tak se jmenuje ohyb řeky Volhy v oblasti Žigulovského pohoří. V tomto místě se řeka prudce stáčí. Na celém světě tomu neexistuje analogie. Podle verzí některých badatelů se takováto krajina mohla objevit jenom jako výsledek nějaké umělé činnosti. Myslí si, že hluboko pod Žigulovským pohořím již miliony let funguje nějaké technické zařízení, vytvořené vysoce rozvinutou civilizací. A základem tohoto geologického stroje se stal úlomek meteoritu, který sem spadl.

Igor Pavlovič: „Jakási mimozemská rasa provedla rozsáhlé práce, týkající se změny krajiny tohoto území. Vytvořili stroj, který sám sebe udržuje v čase a který je sbírá a transformuje energie. Dělá to nejspíš proto, aby otevíral a zavíral prostor a umožňoval tak hyperprostorové skoky. Pokud je tedy něco takového možné, nebo jestli je jiný způsob rychlého přesunu prostorem. Tento stroj doposud pracuje v automatickém režimu.“

Ale pokud bychom měli věřit této verzi, k čemu to mimozemšťané potřebují? Můžeme předpokládat, že podzemní komplex energeticky dotuje tzv. časoprostorové kanály. Takové kanály, jako jsou ty televizní, nám dávají možnost vidět všechno, co se děje na naší planetě. Odsud mohou pocházet podivné přeludy, které se pravidelně objevují na nebi nad Samarskou Lukou.

Taťána Makarová: „Byl jeden případ, kdy jedna obyvatelka Togliatti na břehu Volhy viděla paprsky, které nejenže se zvedaly z lesního masivu směrem nahoru, ale vycházely i z kulovitých svítících plazmoidů a neidentifikovatelných objektů směrem dolů k Žiguli. Tzn., jako by svým způsobem docházelo k výměně energie, nebo možná, že to byl ještě nějaký proces, který takto vypadal.“

Existuje ještě jedna verze. Uměle vytvořený záhyb řeky formuje atmosférické víry ve tvaru trychtýřů a čoček. Ve výsledku se vytváří mocné proudy energie. Možná, že ta energie je potřebná pro to, aby otevřela portál do paralelních světů. Širjajevské štoly byly proraženy kvůli dobývání vápence ještě počátkem 20. století. Mají tvar přesných čtverců, nořících se do hlubin hory několik desítek kilometrů.

Taťána Makarová: „Teď se nacházíme ve štolách hory Popova, blízko vesnice Širjajevo. Je to samozřejmě umělý objekt, ale je zajímavý tím, že lidé, kteří sem pravidelně chodí, nám vypráví o tom, že tu pozorují podivné přízraky. Jsou to poloprůzračné bytosti nebo objekty, dokonce ani nevím, jak je přesně pojmenovat. A to místo, kde se nachází hora Popova, se také vyznačuje časoprostorovými anomáliemi, ke kterým samozřejmě nedochází ve štolách, ale v blízkosti těchto míst.“

Širjajevské štoly jsou jedním z energeticky nejaktivnějších míst Samarské Luky. Legendy vypráví o existenci druhé úrovně kamenolomů. Podzemní chodby se tady pravidelně objevují, ale stejně rychle zase mizí.

Taťána Makarová: „Byl takový případ, kdy jednoho mladého člověka, jak se lidově říká, „vodili“. V průběhu tří dní nemohl najít cestu domů, přestože chodil po navštěvovaných a známých místech. Ale tady v podstatě není možné zabloudit. A během tohoto svého výletu po jakémsi zdejším nepochopitelném místě třikrát viděl bytosti, které se svým zevnějškem podobaly lidem a které dělaly v podstatě to samé, co děláme my. U těch lidí se vyskytovala jedna velmi zajímavá zvláštnost. Jejich oči měly duhovku žluté barvy a panenky byly štěrbinovité, vertikální, stejně jako u koček.“

Právě širjajevské štoly jsou známé jako místo nejčastějších setkání s UFO.

Nikolaj Gusev: „UFO se nad Samarskou Lukou objevuje docela často, zaznamenávají je, a dokonce i fotografují, někdy to bývá vizuální. Člověk vidí, co fotografuje, jindy se to na fotce objevuje náhodou. Průkazná potvrzení tohoto jevu existují. Čím se to vysvětluje? Tak za prvé: v Žigulích je prý nějaká skrytá základna. Nebudu říkat, že jsou to mimozemšťané, to ještě nikomu není známo. Možná jsou to obyvatelé jiných světů, jen není známo, jakých. Možná jsou to paralelní světy, možná jsou to obyvatelé podzemních měst, ale fakt, že existují, je skutečně zaznamenán.“

Takováto skrytá základna se nachází i na Kavkaze. Za války ji hledali agenti Ahnenerbe. V Kabardsko-Balkarsko přijeli v doprovodu vysokohorských střelců, kteří byli součástí významné divize Edelweiss. Podle místních legend jeskyně, vytesaná v Baksanské soutěsce, skrývá podzemí se starými knihami, ve kterých jsou ukryta tajemství světa. Kdo vytvořil tento úkryt, není známo. Jeho tvůrci zmizeli stejně nečekaně, jako se objevili.

Silné zemětřesení 28. ledna 2013 o síle více než šest stupňů bylo zaznamenáno v Almatinské oblasti v Kazachstánu. Postihlo více než 20 000 lidí v pohraničních oblastech na severozápadě Číny. Za posledních jedenáct let silná zemětřesení v Indonésii, Pákistánu, Číně, Čile, Japonsku a na Haiti napáchala nepředstavitelné škody a vzala životy více než 750 000 lidí. Země se zachvěje průměrně čtyřicetkrát za den. Před deseti lety geolog Kondrikov porovnal mapu dolmenů Krasnodarského kraje s mapou tektonických poruch horského Kavkazu a dospěl k názoru, že dolmeny nejenže jsou sladěny s koryty řek, ale i s horskými zlomy. Geologické zlomy jsou vodiče vln, pomocí kterých se předává signál o všech zemětřeseních, probíhajících na zeměkouli. Rychlost přenosu signálu je 7-10 km/s. Což znamená, že s pomocí dolmenů lze předpovídat zemětřesení a kontrolovat seismickou aktivitu Země. Výzkumníci starověkých kultur předpokládají, že máme co dočinění s vysokými technologiemi, které jsou však pro nás nyní ztraceny. Nejspíš tyto znalosti patřily civilizaci Atlanťanů.

Vladimír Rybnikov: „Podle mě existovala takováto epocha a existovala i tzv. Atlantida. Není to jenom nějaký ostrov, který byl k dnešnímu dni popsán mnohými badateli, počínaje Platonem, ale je to civilizace. Civilizace Atlanťanů.

Các Kim tự tháp của người Atlantis không phải là bài học lịch sử bị lãng quên

Các phần khác của bộ truyện